Ostatkové kříže a další křesťanské pamětihodnosti, skvosty zlatnické a kamenářské práce, nebyly pro středověkého vladaře, zbožného panovníka, jen sbírkou drahých kamenů z celého světa, ale především ozdobou vzácné vzpomínky na Krista, apoštoly a světce. Relikviáře z ostatky svatých pocházejí již z buddhistických vykopávek (stúpa v Bimarámu). Spálené ostatky buddhistických světců nebo Buddhů, byly uloženy do zlaté nádoby nebo křišťálové karafy, vloženy do stúpy či dágoby.
Nakolik se tato buddhistická tradice podílela přímo či nepřímo na pozdějším, obdobném uchovávání křesťanských relikvií, to není dosud uspokojivě objasněno. Avšak v různých křesťanských sborech a církvích byl smysl takové činnosti poněkud jiný. Nešlo o záření a léčivou moc v nirváně vysvobozeného Buddhy či arhata, ale o naději ve vzkříšení s mrtvých. Země, království, vlastnící ostatky přímluvců Boží spásy, mohla doufat v milosrdenství posledních dnů, o Božím soudu, pakliže se zde s ostatků patronů a svatých či apoštolů, znovu obnoví tělo zemřelého pro život věčný. Karel IV. byl milovník umění, přísný vladař a zbožný císař. Sbíral vášnivě svaté předměty, zdobil je kamejemi antických gem a drahokamy celého mu známého světa.
Ostatek světce, trn z Kristovy koruny, zlomek břevna kříže, na němž na sebe Spasitel světa vzal údajné hříchy všeho lidstva na sebe, to byly hodnoty pro člověka doby gotické, jako nejdražší diamanty, zlato a kamení jen pro okrasu, pro povrchního člověka současné doby.
Lze říci, že perly, znaky panny Marie, čistoty Ducha Svatého, modré safíry a spinely, náležející Bohu otci a rubíny či červené spinely přiřazené Kristu, byly spolu s dalšími kameny, symboly nebo talismany nebeského Jeruzaléma, nutnou součástí takové výzdoby. Samozřejmě věhlasný ostatkový kříž Karla IV. ve svatovítském pokladu nevyjímaje.
Když křižácké vojsko dobylo roku 1204 Cařihrad a vyplenilo kvůli nezaplacenému žoldu jeho pokladnice, dostalo se do Evropy neuvěřitelné množství drahocenných kamenů, zlata, brokátů, ostatků svatých a dalších předmětů. K již dostupným antickým kamejím a drahokamům, tak přibylo další bohatství a zdroje pro inspirace evropských mistrů, zlatníků a šperkařů. Královské dvory se předháněly ve snaze obětovat pro krásu budoucího nebeského Jeruzaléma co nejvíce vzácných darů církvi. Mnohé předměty měly projít alchymistickými úpravami kovů.
Otec vlasti nebyl samozřejmě svatým andělem na trůně, to by nejspíše brzy skončil velmi nevhodně na smetišti dějin. Přesto dbal budoucí slávy a věhlasu království a celého Německo-českého císařství svaté říše římské, aby mu pomocí slávy Prahy a velkého množství svatých relikvií zajistil co nejlepší naději na věčnost po dnech krušných a soudných. Ostatkový kříž, který mimo jiné obsahuje jeden z nejstarších, nejspíše indických diamantů v Evropském klenotu, je toho názorným a mocným důkazem.
Rob Neva
© 2014 Ateliér Geparda Olomouc